Cesta až do Děčína probíhala za sluníčka, jen občas se nade mnou objevil nějaký ten mráček a slunce na chvilku zastínil. V Děčíně mě ovšem dostihly první kapky, ale vzhledem k tomu, že jich bylo jen několik a stále byla vidět modrá obloha, nedělal jsem si ze změny počasí těžkou hlavu. Přesto jsem měl smůlu a mezi Děčínem a Českou Lípou jsem se dostal pod mrak, ze kterého už pršelo více - naštěstí jsem tento mrak po několika kilometrech opustil a dál jsem si užíval sluníčka. Hlavní změna počasí nastala za Mělníkem, kdy se nade mnou roztáhl opravdu pěkně černý mrak, ze kterého pršelo posledních asi 15 km před koncem cesty (déšť sice nebyl nijak hustý, ale o to byly kapky větší).
Vzhledem k tomu, že jsem stejnou cestu absolvoval již v loňském roce, nebyl jsem příliš překvapen krásou krajiny a pěknými zatáčkami, kterých je zejména na zpáteční cestě víc než dost. Co mě ale mile překvapilo byl fakt, že na silnicích před Ústím nad Labem se objevil velmi pěkný nový asfalt - hned se tam jelo o mnoho příjemněji, než po dřívějším již znatelně zestárlém povrchu. Na silnici jsou sice stále ještě místa značně rozbitá, ale je jich již skutečně velmi málo.
Celá trasa měřila 222 km a vyjížďka po ní představovala příjemné zakončení prvního májového víkendu.
Žádné komentáře:
Okomentovat